VOJTĚŠKA JAKO SOUČÁST KRMNÉ DÁVKY KONÍ

Ing. Lucie Humeni

Vojtěška setá (Medicago sativa) patří mezi víceleté jeteloviny s vysokým produkčním potenciálem a velmi dobrou výživnou hodnotou. Typickým znakem jsou trojčetné listy a květy v odstínech fialové, které se objevují nejčastěji od května do září podle podmínek stanoviště a režimu sečí. Díky hlubokému kořenovému systému dobře snáší sušší období.

Z pohledu sklizně je rozhodující růstová fáze. Nejvyšší výživné hodnoty dosahuje porost ve stadiu počátku butonizace (fáze rostliny, kdy se začínají tvořit květní pupeny (butony)) až raného květu. Pro výrobu senáže se sklízí spíše dříve (typicky květen až červen u první seče), aby se zachovala vyšší stravitelnost a obsah energie. Seno se vyrábí při stabilnějším počasí, obvykle od června do srpna, přičemž s každou další sečí se mění poměr listů a stonků.

Výživná hodnota a senzorické vlastnosti

Vojtěška se vyznačuje vysokým obsahem bílkovin (přibližně 16–22 % v sušině), významným zastoupením vápníku a relativně nižším obsahem nestrukturálních sacharidů. Obsah hrubého proteinu u vojtěšky se pohybuje přibližně mezi 127–139 g/kg sušiny, zatímco u lučního sena bývá výrazně nižší (cca 79–88 g/kg). Vedle samotného obsahu živin je zásadní i jejich využitelnost, která úzce souvisí s podílem listů. Listy představují hlavní nositele živin, zatímco vyšší podíl lignifikovaných (zdřevnatělých) stonků snižuje stravitelnost. Jednoduše lze říci, čím více listů, tím je vyšší stravitelnost hmoty.

Kvalitní vojtěškové seno má sytě zelenou barvu, příjemnou, lehce nasládlou vůni a vysoký podíl lístků. Bohužel jsou listy velmi často ztraceny odrolem, takže je velmi těžké vyrobit hodnotné vojtěškové seno. Zvýšená prašnost, šednutí nebo zatuchlý pach ukazují na nevhodné skladování či degradaci. U senáže je žádoucí stabilní fermentace (kvašení), bez přítomnosti plísní, s mírně kyselým aromatem.

Porovnání jednotlivých produktů z vojtěšky:

·       vojtěškové seno – vyšší obsah vlákniny, nižší vlhkost, větší ztráty listů při manipulaci,

·       vojtěšková senáž – vyšší stravitelnost, lepší zachování listů, nižší prašnost, ale vyšší nároky na čistotu,

·       vojtěškové granule/úsušky – stabilnější složení, nižší prašnost a nečistoty, vyšší využitelnost krmiva.

Ve srovnání s lučním senem má vojtěška vyšší koncentraci bílkovin a vápníku, zatímco travní porosty poskytují pestřejší spektrum druhů a obvykle nižší nutriční hustotu. Senáže z travních porostů vykazují větší variabilitu i v obsahu živin.

Na rozdíl od travních krmiv obsahuje vojtěška více lehce fermentovatelné vlákniny. Ve slepím střevě se díky tomu jinak rozkládá mikrobiální obsah a tím se mění i tvorba těkavých mastných kyselin, které slouží jako zdroj energie pro koně.

Vhodnost pro jednotlivé kategorie koní

Zařazení vojtěšky dává smysl především u kategorií s vyššími nároky na příjem kvalitních bílkovin – tedy u rostoucích koní, laktujících klisen nebo sportovních jedinců v intenzivní zátěži. Současně je nutné sledovat celkový poměr vápníku a fosforu v krmné dávce.

U koní s metabolickými poruchami, jako je inzulinová rezistence nebo equinní metabolický syndrom, závisí vhodnost především na konkrétním chemickém složení. Vojtěška může být v některých případech vhodnější než travní senáže s vyšším obsahem cukrů, ale bez laboratorní analýzy nelze dělat závěry. Podobný přístup platí i u koní s Cushingův syndrom, kde je zásadní sledovat obsah nestrukturálních sacharidů. Vojtěška může být součástí dávky, avšak obvykle ne jako dominantní složka.

Specifickou oblastí je využití u koní se žaludečními vředy. Vyšší obsah vápníku a proteinů přispívá k pufrační kapacitě krmiva a může pomoci stabilizovat žaludeční prostředí, zejména pokud je podávána před zátěží.

U sportovních koní je nutné zmínit riziko kontaminace nežádoucími látkami. Alkaloidy, jako atropin nebo skopolamin, se mohou do krmiva dostat příměsí jiných rostlin při sklizni. Tyto látky jsou sledovány v rámci antidopingových kontrol, proto je důležitý důraz na původ krmiva.

Doporučené dávkování

Množství vojtěšky by mělo vždy vycházet z celkové skladby krmné dávky a potřeb konkrétního koně.

Orientačně pro koně o hmotnosti 500 kg:

·       vojtěškové seno: 1–3 kg/den jako doplněk k travnímu senu,

·       vojtěšková senáž: přibližně 2–4 kg/den (dle obsahu sušiny),

·       vojtěškové granule/úsušky: 0,5–2 kg/den.

Celkový příjem objemného krmiva by měl zůstat minimálně na úrovni 1,5–2 % živé hmotnosti za den, přičemž vojtěška obvykle tvoří pouze část této dávky.

Závěr

Vojtěška představuje koncentrovaný zdroj živin v rámci objemných krmiv a své uplatnění nachází zejména u koní s vyššími nároky na protein. Výběr konkrétní formy by měl respektovat nejen kategorii koně, ale i kvalitu a její složení.

Zdroje

Köninger, M. et al., 2024. Nutrient Composition and Feed Hygiene of Alfalfa, Comparison of Feed Intake and Selected Metabolic Parameters in Horses Fed Alfalfa Haylage, Alfalfa Hay or Meadow Hay. Animals. Online. MDPI. Citováno: 28. 4. 2026.

Vervuert, I. et al., 2020–2024. Feeding strategies and forage evaluation in horses. Odborné články. Online. Citováno: 28. 4. 2026.

Vondran, S. et al., 2016. Effects of two alfalfa preparations with different particle sizes on the gastric mucosa in weanlings. BMC Veterinary Research. Online. BioMed Central. Citováno: 28. 4. 2026.

Müller, C.E. & Udén, P., 2007. Preference of Horses for Grass Conserved as Hay, Haylage or Silage. Animal Feed Science and Technology. Online. ScienceDirect. Citováno: 28. 4. 2026.