ENERGYS

VLIV FORMY PROTEINU NA REGENERACI SVALŮ U SPORTOVNÍCH KONÍ

Ing. Lucie Humeni

Proteiny tvoří základní stavební materiál tkání, včetně svalů. Jejich využitelnost v organismu závisí na složení aminokyselin, což jsou stavební jednotky proteinů.

Rozlišujeme esenciální aminokyseliny (nepostradatelné, tělo si je neumí samo vytvořit) a neesenciální (tělo si je dokáže vytvořit). U koní bývá nejčastěji limitující lysin (hlavní „omezující“ aminokyselina), dále threonin a methionin. Pokud některá z nich chybí, tělo nedokáže efektivně stavět svalovou hmotu, i když je celkového proteinu dostatek.

Z pohledu obnovy po zátěži je tedy důležitější kvalita proteinu než jeho celkové množství.

Stavba a funkce svalu při práci

Svalová tkáň je tvořena svalovými vlákny, které obsahují proteiny aktin a myosin, jenž jsou kontraktilní (umožňují pohyb). Jejich vzájemná interakce umožňuje svalový stah, jednoduše řečeno umí se smrštit a vytvořit sílu. Energeticky je tento proces závislý na ATP (buněčná energie).

Při sportovní zátěži dochází k:

  • mikroskopickému poškození svalových vláken,
  • vyčerpání energetických zásob,
  • zvýšenému oxidačnímu stresu (zvýšená zátěž buněk kyslíkovými radikály).

Tělo na tyto změny reaguje adaptací – sval se postupně „opravuje“ a zpevňuje.

Co znamená regenerace svalů?

Regenerace (obnova po zátěži) je soubor procesů, které vrací sval do funkčního stavu a umožňují jeho zlepšení.

Probíhá v několika fázích:

  • zánětlivá fáze – odstranění poškozených částí,
  • reparační fáze – aktivace kmenových buněk svalů a tvorba nových bílkovin,
  • remodelace – přestavba a zesílení svalových vláken.

Pro správný průběh je zásadní dostatek:

  • esenciálních aminokyselin, tj. ,,stavebního‘‘ materiálu,
  • energie, a to hlavně ze sacharidů a tuků,
  • minerálů a vitamínů.

Různé zdroje proteinu v krmné dávce

Jednotlivé krmné suroviny se liší nejen obsahem proteinu, ale i tím, jak dobře je kůň dokáže využít.

Vojtěškové granule (sušená a lisovaná vojtěška)

Obsahují kvalitní protein a poměrně hodně lysinu. Část bílkovin je ale vázaná na vlákninu (rostlinné stěny buněk), což snižuje jejich plnou využitelnost.

Sojový extrahovaný šrot

Patří mezi nejkvalitnější zdroje proteinu pro koně. Má vysokou stravitelnost před slepým střevem a vysoký obsah lysinu (zásadní aminokyselina pro svaly).

Řepkový extrahovaný šrot

Obsahuje slušné množství proteinu, ale jeho aminokyselinový profil je méně vyvážený. Nevýhodou je snížená chutnost krmiva, proto se moc nevyužívá.

Lněný extrahovaný šrot

Kromě proteinu obsahuje i omega-3 mastné kyseliny (protizánětlivý efekt). Je však méně bohatý na lysin v porovnání například se sójovým šrotem.

Seno a travní senáže (základ krmné dávky)

Obsahují proměnlivé množství proteinu. Objemná krmiva mají větší podíl proteinu využitého až mikrobiálně, což má menší přínos pro svalovou syntézu. U intenzivně trénovaných koní nestačí jako jediný zdroj aminokyselin.

Má druh proteinu vliv na regeneraci svalů?

Ano, ale nepřímo.

Rozhodující není samotný „typ krmiva“, ale:

  • stravitelnost proteinu (kolik se skutečně vstřebá),
  • obsah esenciálních aminokyselin (hlavně lysin),
  • rychlost jejich dostupnosti pro svaly.

Proteiny, které se vstřebávají v tenkém střevě (např. sójový extrahovaný šrot), mají vyšší význam pro regeneraci než proteiny rozkládané až v tlustém střevě (kde se využívají hůře pro svalovou tvorbu). Zjednodušeně, pro obnovu svalů není důležité „kolik proteinu“, ale „jaký protein a jak dobře ho kůň dokáže využít“.

Závěr

Regenerace svalů u sportovních koní závisí na dostatku esenciálních aminokyselin, zejména lysinu. Různé krmné suroviny se liší jejich využitelností i stravitelností. Nejlepší efekt pro svalovou obnovu mají dobře stravitelné zdroje proteinu s vyváženým aminokyselinovým profilem, například sojový extrahovaný šrot.

Zdroje:

NRC, 2007. Nutrient Requirements of Horses. National Academies Press. Online. Citováno: 27. 4. 2026.

Harris, P.A. et al., 2017. Nutritional strategies for the performance horse. Journal of Equine Veterinary Science. Online. ScienceDirect. Citováno: 27. 4. 2026.

Graham-Thiers, P.M. & Kronfeld, D.S., 2005. Amino acid supplementation and muscle metabolism in horses. Equine and Comparative Exercise Physiology. Online. Cambridge University Press. Citováno: 27. 4. 2026.

Staniar, W.B. et al., 2016. Dietary protein and muscle development in horses. Journal of Animal Science. Online. Oxford Academic. Citováno: 27. 4. 2026.

Geor, R.J. et al., 2013. Equine Applied and Clinical Nutrition. Elsevier. Online. Citováno: 27. 4. 2026.