Ing Lucie Humeni
Když jsem před přibližně osmi lety začínala v oboru, častým problémem byla nerovnováha mezi Ca:P způsobená příliš vysokým příjmem fosforu (P), a to zejména u koní krmených velkým množstvím obilovin a otrub. Za tuto dobu se však trendy v krmení změnily. S nástupem bezobilných krmiv, zvýšením popularity vojtěšky, cukrovarských řízků a dalších krmných surovin bohatých na vápník (Ca) se dnes stále častěji setkávám s opačným extrémem, čímž je vysoký nadbytek vápníku, který může výrazně posunout poměr Ca:P nad doporučené hodnoty. Tento posun je natolik výrazný, že stojí za to si připomenout, proč je správná rovnováha těchto dvou minerálů tak důležitá a jak ji v moderních krmných dávkách udržet.
Význam vápníku a fosforu
Vápník tvoří základní stavební materiál kostní hmoty. Více než 99 % vápníku v těle je uloženo v kostech a zubech, ale jeho úloha v těle je mnohem širší. Reguluje svalovou kontrakci, ovlivňuje činnost srdce, účastní se krvácivých a srážecích procesů a je nutný pro správný přenos nervových vzruchů. Jeho hladinu v krvi udržují velmi přesně hormonální mechanismy, a pokud příjem vápníku v krmné dávce klesá, tělo začne využívat zásoby z kostí.
Fosfor je úzce spojen s energetickým metabolismem. Bez něj by nebylo možné vytvářet ATP (adenosintrifosfát), což je molekula, která dodává energii buňce přesně tam, kde je potřeba. Fosfor je součástí nukleových kyselin, tedy genetické informace a tvoří podstatnou část buněčných membrán. Rovněž je nezbytný pro správnou mineralizaci kostí. Pokud je ho však příliš mnoho, může se stát limitujícím prvkem pro využití vápníku, protože oba minerály se v organismu vzájemně ovlivňují.
Správný poměr
Optimální poměr vápníku k fosforu by se měl pohybovat mezi 1,5:1 až 2:1. U mladých rostoucích koní by měl být vyšší, přibližně 2:1 až 3:1, aby podpořil správný vývoj kostry a zajistil dostatečnou mineralizaci kostí.
Proč je důležitý správný poměr Ca:P v krmné dávce?
Kůň dokáže určité výkyvy v příjmu vápníku nebo fosforu krátkodobě kompenzovat, ale dlouhodobá nerovnováha vede k poruchám mineralizace kostí. Pokud je poměr příliš nízký (tedy přebytek fosforu), tělo začne stahovat vápník z kostní tkáně. Tento proces vede ke ztenčování kostní struktury, deformitám a u mladých koní ke zpomalení správného vývoje kostry.
A z čeho se vlastně Ca a P posuzuje? Celkem užitečným orientačním ukazatelem mohou být hodnoty vápníku a fosforu v krvi (tj. na základě krevního rozboru), ale je důležité zdůraznit, že neodrážejí spolehlivě dlouhodobý příjem těchto minerálů z krmné dávky. Organismus koně totiž udržuje hladiny Ca a P v krvi velmi stabilně pomocí již zmíněné hormonální regulace. Teprve vážné nebo dlouhodobé nerovnováhy se mohou projevit změnou krevních hodnot. Z toho vyplývá, že normální krevní hodnoty nevylučují chybu v poměru Ca:P v krmné dávce. Kůň může mít v krvi normální Ca i P, ale přesto může docházet k odvápňování kostí či horší mineralizaci. U fosforu může krevní test pomoci odhalit metabolické poruchy či problémy se schopností jeho vstřebávání. Proto je vhodné mít dobře sestavenou krmnou dávku, protože hlavně ta vám zajistí ideální poměr Ca:P. Zcela ideální by teda i bylo, pokud by sestavená krmná dávka zahrnovala analýzy všech krmiv, což v případě objemných krmiv je u koní opět velmi skličující (různé zdroje objemných krmiv, dodavatelé, atd.) a není to tak jednoduché jako třeba v chovech skotu, kde se běžně hodnotí objemná krmiva v rámci správného sestavení krmné dávky.
Zdroje vápníku a fosforu v krmivech
Poměr Ca:P musí být správný v rámci celé krmné dávky – tedy včetně sena, pastvy, žlabového krmiva i doplňků. Mnoho majitelů se při svých výpočtech zaměřuje pouze na žlabová krmiva či minerální doplňky, ale největší podíl minerálů obvykle přichází právě ze zmíněných objemných krmiv.
Krmiva bohatá na vápník:
· pastva (zejména jetel, vojtěška)
· luční, jetelové a travní seno
· travní, jetelové a jetelotravní senáže
· vojtěškové a travní úsušky
· cukrovarské řízky
Krmiva bohatá na fosfor:
· obiloviny (oves, ječmen, kukuřice, pšenice)
· luštěniny (hrách, sója)
· otruby (pšeničné, rýžové, konopné)
· sladový květ
· lněné semínko
Minerální doplňky
Není vhodné spoléhat pouze na minerální doplňky nebo premixy pro úpravu poměru Ca:P, i když samozřejmě mohou pomoci s vyvážením. Pokud krmná dávka obsahuje nadměrné množství vojtěšky, cukrovarských řízků nebo jiných krmiv s vysokým obsahem Ca, minerální doplněk s fosforem situaci nemusí vždy efektivně vyřešit a na to by se nemělo zapomínat.
A na závěr?
Správný poměr vápníku a fosforu nejsou jen dvě čísla v tabulce. Nestačí pouze přidat minerální doplněk, důležité je dívat se na celou krmnou dávku komplexně a uvědomit si, jak jednotlivá krmiva spolu fungují. Pravidelná kontrola poměru Ca:P tak není ,,formalita‘‘, ale prevence dlouhodobých problémů.
Zdroje:
Maier, I., & Kienzle, E. (2024). A Meta-Analysis on Quantitative Calcium, Phosphorus and Magnesium Metabolism in Horses and Ponies. Animals, 14(19), 2765. https://doi.org/10.3390/ani14192765
Etemadi, F., Tabatabaei Naeini, A., & Aminlari, M. (2023). Assessment of calcium, phosphorus, magnesium, vitamin D and PTH levels in sera of lame horses. Veterinary Medicine and Science, 9(5), 2070–2077. https://doi.org/10.1002/vms3.1198
NRC (National Research Council). (2007). Nutrient Requirements of Horses (6th rev. ed.). National Academies Press.
van Doorn, D. A., et al. (2004). The influence of high calcium intake on mineral absorption in horses. Livestock Production Science, 89(2–3), 267–272.
Poggi, H., et al. (2022). Interactions of dietary minerals in equine nutrition: A review. Animals, 12(8), 1062.
van Weyenberg, S., et al. (2006). Phosphorus bioavailability in horses: A review. Livestock Science, 100(1), 1–9.
Maier, I., & Kienzle, E. (2024). A Meta-Analysis on Quantitative Calcium, Phosphorus and Magnesium Metabolism in Horses and Ponies. Animals, 14(19), 2765. https://doi.org/10.3390/ani14192765
Etemadi, F., Tabatabaei Naeini, A., & Aminlari, M. (2023). Assessment of calcium, phosphorus, magnesium, vitamin D and PTH levels in sera of lame horses. Veterinary Medicine and Science, 9(5), 2070–2077. https://doi.org/10.1002/vms3.1198