První zimní mrazíky a průjmy u koní
Ing. Lucie Humeni
S příchodem prvních mrazíků se u koní mohou objevovat různé drobné zdravotní potíže – od ztuhlosti až po trávicí problémy. Jedním z nejčastějších projevů přechodu na chladnější období bývá průjem. Na první pohled to může působit jako náhoda, ale ve skutečnosti jde o kombinaci několika faktorů, které společně ovlivňují střevní rovnováhu koně. Kůň, který byl v létě zcela v pořádku, najednou trpí řídkou stolicí, ztrácí chuť k jídlu nebo se zdá „nesvůj“. Vlivem změny klimatu, krmiva (zahrnuje i složení travního porostu) a pitného režimu je zasáhnuto do rovnováhy trávicího traktu. Z pohledu výživáře jde o období, kdy koně přecházejí z letního pasení na zimní režim, což je z hlediska mikrobiomu jedno z citlivějších období roku.
Co se děje v těle koně při prvních mrazících?
Kůň reaguje na pokles teplot zvýšenou potřebou energie. Aby si udržel tělesnou teplotu, zvyšuje metabolismus, a tedy i spotřebu živin. Pokud se tato zvýšená potřeba nepokryje vhodným krmivem, tělo začne čerpat rezervy a střevní mikroflóra se dostává pod tlak. Velmi důležitý je dostatek suchého objemného krmiva, tedy sena.
Krom toho se s ochlazením mění příjem vody. Chladná či částečně zamrzlá voda vede k nižšímu příjmu tekutin, což zpomaluje peristaltiku a zvyšuje riziko trávicích obtíží. Odborné studie prokazují, že koně při poklesu teplot pod 5 °C mohou snížit příjem vody až o 40 %. To vede ke zhutnění střevního obsahu, poruše fermentace vlákniny a následnému podráždění střevní stěny.
Přechod z pastvy na seno – nejkritičtější moment
Největším „šokem“ pro trávení bývá náhlá změna krmiva. Trávicí trakt koně je přizpůsoben na stabilní přísun vlákniny, ale mikrobiální složení střeva se mění podle typu potravy.
· Letní pastva obsahuje více cukrů a vody, méně ligninu a fermentace probíhá plynuleji.
· Zimní seno má nižší obsah energie, vyšší obsah strukturální vlákniny a méně rychle stravitelných cukrů.
Pokud se tento přechod udělá skokově, mikrobiota ve slepém střevě nemá čas se přizpůsobit. To znamená, že některé bakterie začnou odumírat, jiné se naopak množit/rozrůstat. Výsledkem je dysbióza, tedy narušení rovnováhy mikroorganismů, což se navenek projeví právě průjmem nebo naopak zácpou. Výzkumy ukazují, že postupný přechod na zimní krmení po dobu alespoň 10–14 dnů významně snižuje riziko průjmů.
Prevence proti průjmům
Z hlediska výživy má na zdraví střev zásadní vliv kvalita a skladba objemného krmiva. Seno by mělo být čisté, bez plísní, přiměřeně suché (vlhkost do 15 %) a s obsahem NDF kolem 60 %. Prašné nebo plesnivé seno zvyšuje riziko podráždění a mikrobiální nerovnováhy. Nicméně takto popsaná kvalita by měla být již vlastně takový standard v jakémkoliv období.
Hlavní zásady:
· Dostatek vlákniny – fermentace, udržuje rovnoměrný pohyb střev.
· Stálý přístup k objemnému krmivu – koně potřebují trávit téměř nepřetržitě, aby se zabránilo překyselení žaludku.
· Zvlhčené seno nebo mash – podporuje příjem vody a snižuje prašnost.
· Voda – ideální teplota pitné vody je kolem 10–15 °C.
· Probiotika a prebiotika – např. Saccharomyces cerevisiae podporuje rovnováhu mikrobioty a zlepšuje využití vlákniny.
· Minerální a elektrolytové doplňky – pomáhají udržet hydrataci a rovnováhu pH.
Studie potvrzují, že koně s dlouhodobě stabilní mikrobiotou mají nižší incidenci průjmů až o 50 %, i při stejných klimatických podmínkách.
Když už průjem nastane
Pokud se i přes preventivní opatření objeví průjem:
· zkontrolujte kvalitu objemných krmiv,
· odstraňte možné zdroje plísní nebo vlhkosti,
· zajistěte přístup k dostatečně teplé vodě (10-15 °C),
· zařaďte do krmné dávky lehce stravitelnou vlákninu (např. Energys Mash, řepné řízky),
· můžete zařadit lněné semínko,
· můžete zařadit kmín, řepík lékařský a heřmánek (zde si dejte pozor na kvalitu a používejte pouze krmivářsky deklarované bylinkové směsi).
Zdroje:
Abdel-Raouf M, Fateh El-Bab MR, Owaida MM. 1975. Studies on reproduction in the camel (Camelus dromedarius): Morphology of the testis in relation to age and season. Journal of Reproduction and Fertility 43:109–116.
Cooke CG, Baker SJ, Thompson KL, et al. 2021. The safety, tolerability and efficacy of probiotic bacteria use in horses. Veterinary Clinics of North America: Equine Practice 37(2):347–360. [ScienceDirect]
Equine Veterinary Journal. 2022. Seasonal shifts in equine gut microbiota and diet transition. Equine Veterinary Journal 54(6):876–884.
Gomez DE, Arroyo LG, Viel L, et al. 2024. Treatment approaches to horses with acute diarrhea admitted to referral institutions: A multicenter retrospective study. PLOS ONE 19(3):e0313783. [PLOS]
INRAE. 2021. Yeast supplementation and hindgut fermentation in horses. INRAE Research Bulletin.
Mangan E, McKenzie EC, Knych HK, et al. 2022. Clinical application of Chinese herbal medicine in equine practice. Veterinary Clinics of North America: Equine Practice 38(1):167–184. [vetequine.theclinics.com]
Munsterman AS, Barrett CB, Smith BP. 2019. Evaluation of a Chinese herbal supplement on equine nonglandular gastric ulcers. Journal of Equine Veterinary Science 78:67–75. [PMC]
PLOS One. 2024. Global study of acute diarrhea in horses. PLOS ONE 19(2):e0312157.
Schoster A, Guardabassi L, Staempfli HR, et al. 2014. Probiotic use in horses – What is the evidence for their use in equine medicine? Veterinary Microbiology 169(1–2):8–17. [PMC]
University of Kentucky. 2023. Cold stress and equine hydration. College of Agriculture, Food and Environment Extension Publication. [afs.ca.uky.edu]
Utah State University Extension. 2023. Caring for horses in cold weather. Extension Bulletin 2023–07. [extension.usu.edu]
Xie H. 1999. Chinese herbal medicine for equine acute diarrhea. Veterinary Clinics of North America: Equine Practice 15(3):777–788. [ScienceDirect]
European Medicines Agency (EMA). 2023. Assessment report on Carum carvi L. (Caraway) – Herbal monograph. [ema.europa.eu]
Blumenthal M, Busse WR, Goldberg A, Gruenwald J, Hall T, Riggins CW, Rister RS (Eds.). 2000. Herbal Medicine: Expanded Commission E Monographs. Newton, MA: Integrative Medicine Communications.
Adams M, Silver R. 2020. Herbal medicine in equine practice. Integrative Veterinary Care Journal 12(4):21–29.
