Cesta granule - nákup surovin

Tým Energys

Tímto prvním rozhovorem otevíráme nové téma, které se bude členit na několik částí.

Dnes začneme tím, jak vlastně vybíráme krmné suroviny pro výrobu krmných směsí pro koně. Požádali jsme tedy o rozhovor našeho manažera nákupu Ing. Oldřicha Blažka.

• Podle čeho vybíráte dodavatele krmných surovin?

Prvním krokem je vždy výběr suroviny a až následně se vybírá dodavatel. Pro výběr existuje matice, která definuje, co přesně potřebujeme o dodavateli a surovině znát a zda surovina odpovídá naším požadavkům na všech úrovních od nákupu/logistiky/výroby/kvality. Máme pro rozhodování nastavenou víceúrovňovou kontrolu. Pokud to jeden anebo více dodavatelů splní, pak rozhoduje cena.

• Co se označuje jako krmná surovina?

To je definováno zákonem. Zjednodušeně řečeno se jedná o krmnou komponentu, která se používá pro výrobu krmné směsi dle výrobního procesu pro výživu zvířat.

• Co sledujete při výběru krmné suroviny z hlediska kvalitativních znaků? Jak poznáte, že se jedná o kvalitní suroviny?

Každá surovina je definovaná zákonem o krmivech a nad rámec toho máme ještě interní požadavky dle interní specifikace, které je potřeba respektovat. Pro každou surovinu jsou takové parametry individuální, limity na úrovni De Heus jsou obvykle přísnější než třeba doporučení na úrovni požadavku EU. Podstatné jsou rozbory od dodavatelů - ty se porovnávají proti našemu internímu šetření v rámci organoleptického posouzení a interních nebo externích analýz. Důležitým aspektem posouzení je také druh krmivářského certifikátu kvality, který dodavatel vlastní, a zda se jedná o výrobce anebo obchodní firmu. Tohle je aspekt bezpečnosti. U rizikové suroviny je vhodné dodavatele navštívit a udělat místní šetření případně audit. V poslední řadě se porovná cena, a tedy výživová hodnota tzv. cena vs. výkon. Pokud je surovina po nutriční a kvalitativní stránce dobrá, ale drahá, tak se s ní nedá pracovat. Krmivo pak prostě nikdo nekoupí. Příkladem je hmyzí protein, který je nutričně vhodný, ale zatím velmi drahý. Na druhou stranu máte surovinu, která je velmi levná, ale kvalita je nevyrovnaná, hrozí riziko kontaminace anebo znehodnocení krmiva, a to je neakceptovatelné. Pokud má surovina vyšší cenu, ale je nutričně nepostradatelná, může dojít k výjimce. Priorita hodnocení surovin je výroba krmiv nikoliv další prodej. Dobrá kvalita pro výrobu nemusí být vhodná pro další obchod.

• Od čeho se odvíjí nákupní ceny krmných surovin?

Ceny ovlivňuje komplex mnoha faktorů, a to lokálních a globálních, nelze to jednoduše definovat. V podstatě tomu přesně nikdo zcela nerozumí, jinak by nákup mohl dělat každý 😊. Ceny se dnes již nedají jednoduše predikovat jako dříve a jejich pohyb je extrémní, některé především geopolitické faktory anebo vliv počasí se může zásadně změnit ze dne na den. Konkurenceschopnou cenu jsme schopni spočítat dle indikátorů a těmi jsou další krmné suroviny. Porovnávání se provádí každý týden, jsme schopni cenově nasměrovat dodavatele na takovou úroveň, která na trhu obstojí. Mezi surovinami probíhá neustálá cenová válka, cena vždy vychází z porovnání nabídky a poptávky. Nicméně musím uvézt, že se pohled výživy na suroviny a jejich stravitelnost a použitelnost, mění v čase. Například proteiny se braly jako komplexní parametr, dnes se zaměřujeme na stravitelnost aminokyselin. Například u kukuřičného glutenu máme 60 % proteinu - to ukazuje, že by se mělo jednat o dobrý zdroj bílkovin, nicméně má nízkou hladinu lysinu oproti produktům z řepky, slunečnice anebo sóji, a pro použití musíte drahý lysin dodat pro dorovnání ideální hladiny

• Může se stát, že nebude dostatek krmných surovin na výrobu směsí?

Toho se určitě nedožiji, pokud nebude válka na našem území, nicméně může být problém s nedostatkem kvalitních surovin z krátkodobého hlediska. Krmné suroviny vznikají převážně v potravinářské výrobě, to znamená, že pokud bude dostatek potravin, tak bude dostatek krmných surovin, odpady vznikají vždy a nedají se zcela eliminovat. Pokud by byl nedostatek, tak s tím souvisí nárůst ceny a snížení poptávky a trh se tím stabilizuje přirozeně sám, někdy to trvá i déle než rok. Může se také jedna surovina nahradit jinou anebo kombinací jiných surovin, trh si s tím obvykle poradí. Problém může nastat na úrovni legislativního omezení, které může problém řešit, ale i to se dá řešit relativně rychle. Příkladem je spotřeba drahých potravin od začátku války, lidé méně plýtvají a zefektivňují potřebu, aby ušetřili.

Děkujeme za rozhovor.