Krmení koní v létě
Ing. Darina Havlíčková
Léto je obdobím, kdy má většina koní nejvyšší zátěž. Sportovním koním vrcholí sportovní sezona, hobby koně pracují v turistických jízdárnách a jezdeckých školách také na plné obrátky. Současně s vysokými denními teplotami a prodlouženým světelným dnem je léto jednoznačné nejnáročnějším obdobím pro koně co se týká výdeje energie. Příznivé klimatické podmínky sice nevyžadují tak velký přísun energie „na topení“, ale vyšší teploty (kolem 25 °C) a velká četnost hmyzu na pastvinách jsou pro koně velmi náročné a často spotřebují na jejich snášení stejné nebo větší množství energie jako v zimě „na topení“. U koní je známé, že lépe tolerují chladnější než teplejší počasí, protože teplotní komfortní zóna je pro ně kolem 10°C.
Důležitou součástí letní krmné dávky u jezdeckých koní od střední zátěže jsou oleje a tuky (Energys EXTRA, COLDMIX, HERBIC, FIBER, MASH, DYNAMIX), které zajistí dostatečné energetické depo při dlouhotrvajícím sportovním nebo jezdeckém výkonu. 1 g tuku totiž dodá koním dvojnásobné množství energie než 1 g škrobu. Navíc tuky jsou schopny uložit se v těle koně ve formě glykogenu do zásoby a využijí se jako zdroj energie ve chvíli kdy mu dojdou sacharidy. S přidáním tuků se krmná dávka koně stává „energičtější“, aniž bychom zvýšili její objem, nebo do ní přidali další nežádoucí živiny (sacharidy, vlákninu, škroby, bílkovinu apod.).
Nejvíce využívanými oleji pro výživu koní jsou: sójový, řepkový nebo slunečnicový olej. Vhodný je také kukuřičný a lněný olej. Energetická hodnota je u jednotlivých olejů stejná, liší se „pouze“ obsahem a poměrem Omega 3 a 6 NMK (nenasycených mastných kyselin) jako jsou linolová a linolenová kyselina, které mají ve správném poměru pozitivní vliv na imunitu a kardiovaskulární systém koně. Nejlepší poměr NMK Omega 3 a Omega 6 má lněný olej (nejvíce lněného oleje je v OMEGA, OMEGA GOLD, MASH, PONY).
Samozřejmostí je u pasených koní mnohem pozornější hlídání příjmu nezávadné vody. Současně je v létě důležitá i kontrola trusu, jeho konzistence a tvar, které ukazují na poměr mezi přijatou vlákninou a vodou. Pastevní porosty už v létě stárnou a obsahují větší množství vlákniny, které kůň potřebuje doplnit dostatečným množstvím vody. Konzistence trusu nesmí být ani řídká („kravinec“- mnoho vody, mladá tráva, zvýšený příjem tekutin) ani příliš tuhá (oddělené tuhé koblížky – starší porost, více vlákniny, snížený příjem tekutin).
U sportovních koní je třeba myslet po závodech vždy na přídavek elektrolytů, které doplní makroprvky, které z těla odešly pocením. Nejdůležitějším prvkem v tomto případě je sodík Na, kterého odchází pocením z těla nejvíce.
Každý kůň by v létě měl mít i neomezený přístup k solným lizům, nebo by měl mít dostatek soli v krmné dávce (RELAX, PONY). Jeden z nejdůležitějších poměrů prvků v těle koně je poměr mezi sodíkem Na a draslíkem K, který zajišťuje hospodaření s tekutinami v těle, zajišťuje dostatečný přísun tekutin do buněk. Tomuto vzájemnému působení těchto dvou prvků na bázi rozdílných nábojů se říká sodno-draslíková pumpa a je základním předpokladem zdravého metabolismu u koní i ostatních živočichů. Draslíku mají koně v krmných dávkách většinou dostatek (spíše přebytek), protože draslík je součástí rostlinných pletiv a koně jako výhradní býložravci draslík přijímají hojně. Z toho důvodu je nutné krmnou dávku stále (ale především v období pastvy) doplňovat sodíkem Na, jehož nejčastějším zdrojem je chlorid sodný NaCl, tedy kuchyňská sůl, která je současně zdrojem potřebného chloru Cl. Přebytek NaCl, popř. otravy jsou u dospělých koní vzácné, koně mají velmi dobrý cit na dostatek tohoto prvku v těle. Problém by mohl nastat pouze u malých hříbat, u nichž by vzhledem k chuťové atraktivitě soli a nízkému příjmu rostlinných krmiv mohlo dojít k průjmu až otravě chlorem Cl. Proto se solný liz kojícím kobylám váže do větší výšky na box, aby se na něj malá hříbata nedostala. Koně mají také poměrně velkou toleranci k pocitu žízně, protože obsah elektrolytů v krvi a potu je u koní podobný, je třeba koně někdy k příjmu dostatku vody stimulovat. Pocit žízně záleží na “hustotě“ krevní plazmy, která může být až 6 % a až potom kůň pocítí žízeň. Stimulace k vyššímu příjmu vody u koní je možná: solnými lizy, nebo např dávkováním soli přímo do krmené dávky, popř. posolením sena. Také lze vodu ochutit např. jablečným džusem, aby se kůň, který má tuhý trus a málo pije více rozpil. U sportovních koní (např. v distančních jízdách – endurance), kdy koně při velké dlouhodobé metabolické zátěži odmítají přijmout samotnou vodu nebo tekutinu, se často používají namočené cukrovkové řízky (obsahují 75% vody), které koně na rozdíl od samotné vody ochotně přijímají.
Takže s nadsázkou můžeme říct, že u koní v létě platí: voda a sůl nad zlato.
Foto Eliška Váchalová
